Studie proveditelnosti

V červnu 2014 byla dokončena studie proveditelnosti záměru Kreativního centra v bývalé káznici na Cejlu. V rámci své práce se tým projektu zaměřil na tyto oblasti:

o Mapování kulturních a kreativních odvětví v Brně a v Jihomoravském kraji
V rámci projektu vznikla kvantitativní a kvalitativní analýza kreativních odvětví, profily jednotlivých oblastí a souhrnná SWOT analýza, která představuje stav KKO v Brně. Vedle toho bylo také zkoumáno okolí kolem káznice a vznikla DNA lokality.

o Příprava prostoru káznice
Na základě výběrového řízení byl zpracován stavebně-technický průzkum káznice. Podle výsledků průzkumu bylo doporučeno Magistrátu města Brna provést sanaci objektu, aby se zabránilo další degradaci. Kromě budoucí rekonstrukce byla navržena realizace dočasného využití.

o Navržení provozního a finančního modelu
Na ucelenou vizi záměru se navázalo s objemovou studií, finanční analýzou a posouzením organizačních modelů centra i ve spolupráci se soukromým sektorem. Byla provedena rešerše možných veřejných zdrojů (strukturální fondy a komunitární programy) v novém období 2014-2020.

Výsledky studie proveditelnosti

Závěry studie proveditelnosti si můžete stáhnout zde.

Závěry, které vyplývají ze studie proveditelnosti, jsou následující:

• v Brně je silný potenciál kreativních odvětví – 11 tis. subjektů, 20 tis. zaměstnaných (10 % ze všech v Brně), 24 mild. Kč obratu ročně, 2 tis. firem, 8,5 tis. OSVČ, přes 3 tis absolventů v KKO v celém kraji ročně
• projekt je potřebný, žádaný a přínosný  - pro rozvoj kreativních průmyslů, rozvoj lokality, rozvoj města, pro firmy využívající kreativní odvětví pro vyšší růst
• projekt je realizovatelný v bývalé káznici – stav objektu je zachovalý, různé druhy rizik (statika, ekologická zátěž, spodní vody) se nepotvrdily, velikost je dostačující, lze zde umístit typ potřebných prostor, dle vnímání aktérů je káznice vhodný objekt, stabilita umožňuje i zvýšení o nová podlaží, vůči lokalitě může mít projekt gentrifikační efekt a může sehrát důležitou integrační roli
• lze realizovat, financovat i provozovat soukromým sektorem – jde o stabilní, ale ne rychlou návratnost, která je zajímavá pro určitý typ investorů a developerů, podklady pro jednání jsou nyní k dispozici a mělo by proběhnout zjištění zájmu investorů
• lze realizovat, financovat i provozovat veřejným sektorem – možnost využití nových strukturálních fondů, které nově zohledňují význam kreativních průmyslů (MPO, MŠMT, MMR)
• provoz je po počáteční fázi samofinancovatelný – ve dvou ze tří variant vychází provoz zhruba od 4 až 5. roku jako samoudržitelný (příjmy převyšují náklady), zajímavá investice i pro veřejný sektor
• je příhodná doba na realizaci - oslovení investorů lze zvládnout před schválením nových evropských programů (zima 2014), čas na rozhodnutí, kterou cestou se vydat
• je možná spolupráce se zahraničím – centrální Evropa, Pobaltí, Severské země – ve všech státech i okolních zemích se uskutečňují podobné záměry, je to příležitost jak dostat Brno na mapu kreativní Evropy
• je zájem o dočasný provoz – spolek Tripitaka o.s. projevil zájem být koordinátorem kulturních a komunitních akcí do případné rekonstrukce v káznici, což může mít pozitivní dopad na projekt, objekt i lokalitu (dočasné využití avšak vyžaduje sanaci objektu, zůstává v jednání)
• podpora růstu kreativních odvětví – nástroje podpory by měly být uskutečňovány co nejdříve, mohou být rozvíjeny nezávisle na Kreativním centru a ve chvíli jeho realizace mohou být do KC přesunuty (kreativní inkubátor, vouchery, regionální filmová kancelář,  tvůrčí rezidence aj. viz závěry mapování), integrace výstupů do kulturní politiky měst

Klíčovým bodem v  projektu Kreativního centra bylo schválení dotace Radou a Zastupitelstvem města Brna. V prosinci 2012 zastupitelé také schválili pokračování plánování projektu a ustanovení řešitelského týmu, který se skládal z manažerky projektu, zaměstnanců JIC a zaměstnanců Kanceláře strategie města. Od ledna 2013 se stala manažerkou projektu Zdeňka Kujová, pod jejímž vedením studie proveditelnosti vznikla. V současné době vedení projektu zaštiťuje opět Kancelář strategie města.

Spolupráce

Na studii proveditelnosti jsme spolupracovali s několika univerzitami - v rámci projektu MUNISS s Masarykovou univerzitou, s Vysokým učením technickým v Brně a Mendelovou univerzitou v Brně. Projekt MUNISS je meziuniverzitní studentská soutěž. Na tématu Kreativní centrum Brno pracovalo od února do května 2013 téměř třicet studentů.

Jsme zapojení do platformy Partnerství pro české brownfieldy, projektu VŠB Technické univerzity Ostrava. Partnerství vysílá studenty na stáže a ti zpracovávají zadané téma, které se váže k znovuvyužití brownfields, v našem případě budovy bývalé káznice.

Na mapování jsme spolupracovali s Institutem umění ČR, Partnerstvím pro české brownfieldy. Za spolupráci děkujeme také absolventům a vedení Ateliéru Divadelního manažerství Divadelní fakulty JAMU v Brně a výzkumníkovi Petr Návrat z ONplan – Oh & Návrat Joint Planning Laboratory.

Na posouzení káznice a předprojektové dokumentaci se podílely firma HESS-projekty a realizace staveb, spol. s r.o. a firma SAURA s.r.o.